Zpět na úvodní stránku
Likvidace tajemníka Městského úřadu po Strakonicku – 6. část, aneb právník města Strakonice, teplárny, pivovaru a starosty Hrdličky je také veden ve svazcích StB
13.7.2017. Evidence Státní bezpečnosti (StB) obsahuje celou řadu zajímavých registrací. Když už jsme v tom honu na tzv. „estébáky“ ve Strakonicích, určitě by bylo záhodno se podívat i na registraci právníka města Strakonice, místních podniků teplárny a pivovaru a konečně i právníka starosty Břetislava Hrdličky. Jedná se o Miloslava Tuháčka, který je dokonce členem dozorčí rady firmy Teplárna Strakonice, a.s.
Foto 1: Kniha Státní bezpečnosti, ve které je veden právník města Strakonice, teplárny, pivovaru a starosty Břetislava Hrdličky
Jméno a příjmení Miloslava Tuháčka souhlasí se jménem a příjmením osoby vedené ve svazcích StB v kategorii „Kandidát tajné spolupráce“ – „KTS“ pod krycím jménem „Cyklista“ a pod registračním číslem 18138. Zaveden byl 14.5.1987 u tehdejší StB ve Strakonicích (Českých Budějovicích). Jeho spis StB zničila 6.12.1989. Je proto otázkou, zda člověk vedený ve svazcích Státní bezpečnosti může významně rozhodovat o teplárně s miliardovou hodnotou, o strakonickém pivovaru nebo o celém městu Strakonice. Co se týká starosty Břetislava Hrdlička, tam je to samozřejmě jedno. Toho mohou zastupovat jako osobu klidně i „marťani“.
Foto 2: Miloslav Tuháček ze Strakonic, alias krycí jméno „Cyklista“, ve svazku Státní bezpečnosti – přesné datum narození zakryto redakcí
Poznámka: Obrázky můžete zvětšit jejich zobrazením na nové kartě nebo si je uložit v plném rozlišení příkazy, které se objeví po kliknutí na obrázku pravým tlačítkem myši. Text zvětšíte i tak, že na klávesnici stisknete tlačítko CTRL a budete ho držet za současného otáčení kolečkem myši směrem od sebe.
Nutno je třeba dodat, že kategorie KTS není na základě nálezu Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 1/92, kategorií vědomé spolupráce ve smyslu zákona č. 451/1991 Sb. (tzv. lustrační zákon). To je pravda. Na druhou stranu se z těchto kandidátů stávali agenti a další vědomí spolupracovníci Státní bezpečnosti. Příkladem jsou dva záznamy, které najdeme hned nad a pod registrací Miloslava Tuháčka. Nejdříve byli také evidováni jen jako kandidáti tajné spolupráce a poté jako agenti. Otázkou je, jak by se vyvíjela další kariéra Miloslava Tuháčka, kdyby nepřišla revoluce v roce 1989. V té době byl jeho spis v rámci velkého „uklízení“ zničen. Kandidáti tajné spolupráce byli prověřovanou osobou za účelem získání ke spolupráci. Ke 30.6.1989 bylo evidováno 3 816 spisů KTS. Ještě v roce 1989 jich bylo ukončeno 1 251 a 411 z nich získáno ke spolupráci.
Foto 3: Miloslav Tuháček ze Strakonic, alias krycí jméno „Cyklista“, ve svazku Státní bezpečnosti – druhý zespoda – přesné datum narození zakryto redakcí
Někdo může namítat, že Miloslav Tuháček, stejného roku narození jako je rok narození zmíněného právníka, je zároveň veden v tzv. registru EZO – evidence zájmových osob StB, a to dokonce jako nepřátelská osoba III. kategorie. To je pravda. Pravdou ovšem rovněž je, že stejně jako on je evidován třeba o několik záznamů výše jiný muž pod krycím jménem „Profesor“. Dalo by se říct, že jde o nepřítele státu. V jiné databázi ale zjistíme, že tento muž se později stal agentem, byl tedy převeden na vědomou spolupráci. Podobných příkladů najdeme ve svazku mnohem více. Oba pánové byli vedeni i jako blokované osoby. Zajímavé je, že Miloslav Tuháček je v obou záznamech veden jako blokovaná osoba, jako nepřátelská osoba však pouze v jednom. Není to náhodou proto, že již přestal být osobou nepřátelskou pro socialismus a stal se naopak osobou přátelskou?
Foto 4: Miloslav Tuháček ze Strakonic v registru EZO – evidence zájmových osob StB
Podle směrnice StB byla tzv. blokace osoby administrativním opatřením koordinační povahy, které mělo zabezpečit, aby nedocházelo ke střetu kontrarozvědných zájmů jednotlivých pracovníků Státní bezpečnosti. Tak byly blokovány všechny osoby, na které již byl veden svazek nebo spis jinde na StB. Systém blokované osoby se projevil zejména při lustracích, respektive při sdělení jejich výsledků. Pracovník lustrující blokovanou osobu obdržel jako výsledek lustrace „Příkaz k předání poznatků“. Lustrační list tak obdržel pouze pracovník, jenž lustrovanou osobu blokoval. Nedošlo tedy k nové evidenci osoby, „druhý“ pracovník StB musel předávat informace o blokované osobě „prvnímu“ pracovníkovi StB.
Do III. kategorie nebezpečnosti se zařazovaly protisocialisticky zaměřené osoby, které zaujímaly vyčkávací stanovisko a v době mimořádných událostí se mohly zapojit do aktivní činnosti proti státu. Jak již bylo uvedeno, Státní bezpečnost s těmito osobami pracovala a snažila se je přetáhnout na svoji stranu. To se jim také v mnohých případech povedlo.
Podívejme se, co o KTS říká publicista Josef Maraczi: „Přestože kandidáti tajné spolupráce (KTS) nebyli nikdy zveřejněni, jejich seznam (79 000 údajů) existuje. Stali se z nich v mnoha případech důvěrníci StB (D – StB), (79 248 záznamů), poté agenti (A – StB), tajní spolupracovníci – agenti (TS – A – StB) nebo držitelé propůjčených bytů (DPB – StB). V případě DPB jde o 6 085 záznamů. Je nutno přiznat, že u důvěrníků (i KTS) nebyly prováděny prověrky spolehlivosti v takové míře jako u jiných kategorií, „déčkaři“ nemuseli podepisovat vázací akty a přístup pracovníků StB k nim byl velmi individuální. Estébák do kategorií D a KTS však zavedl pouze lidi většinou tzv. oťukané, u kterých si byl jist a které měl již vyzkoušené. Samozřejmě, že estébák pracující laxně, mohl do této kategorie zavést lidi, které nikdy neviděl.“
Zajímavou řeč pronesl poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění Petr Toman dne 22.3.1991. Ten přednesl zprávu o plnění usnesení pléna Federálního shromáždění. Mimo jiné řekl: "Zcela pak bokem stojí kategorie - kandidát tajné spolupráce. Zde se nejedná o kategorii spolupracovníka, nýbrž – jak název pozornějším napoví – o kandidáta na spolupracovníka. Rovněž zde bylo nutno prokázat vědomí spolupráce, neboť většina kandidátů tajné spolupráce o vytěžování nevěděla. Byli však tací, kteří pracovali jako zkušení agenti. Abychom předešli již v tuto chvíli zbytečným rozborům jednotlivých kategorií, mohu sdělit, že pokud zveřejníme jednotlivá jména poslanců, jsou všichni registrováni jako agenti kontrarozvědky, nebo tajní spolupracovníci rozvědky. V tomto bodě jsme tedy usnesení výkladem zpřesnili, neboť po provedeném šetření jsme mezi prověřovanými poslanci nenalezli žádného důvěrníka ani žádného kandidáta tajné spolupráce, který by věděl, že je ve styku s orgány Státní bezpečnosti, byl ochoten v tomto styku pokračovat, podával informace v utajeném styku či plnil uložené úkoly.“
Po přečtení výše uvedeného proslovu poslance běhá až mráz po zádech. Sami poslanci prostě „konstatovali“, že oni jsou čistí – ač evidovaní v seznamech. A tím také svoji evidenci „omluvili“ a „zdůvodnili“. Oproti nim lidé za dalších 26 let mají se svými „registracemi“ problémy a jsou pronásledování osobami, jako je například starosta Břetislav Hrdlička nebo místostarosta Milan Jungvirt. Viz třeba případ tajemníka MěÚ Strakonice Vladimíra Stronera. Tito osočení lidé ovšem nemohou jednoduše vystoupit v parlamentu, kde by jim stačilo pouze konstatovat, že nic nespáchali a sněmovna by to odhlasovala. Jde o podivnou dobu, která bude možná ničit lidské osudy další léta. Jedna evidence nevadí a u druhé podobné člověka málem „popravíme“…
Na závěr je třeba dodat, že tzv. lustrační zákon č. 451/1991 Sb. přijal Federální parlament České a Slovenské Federativní Republiky dne 4. října 1991. Platnosti a účinnosti nabyl 5. listopadu 1991. Původně měl platit pouze 5 let, v České republice ovšem platí dodnes. Oproti tomu na Slovensku přestal platit již koncem roku 1996. Málokdo dnes také ví, že účinnost lustračního zákona v České republice byla v říjnu 1995 prodloužena o čtyři roky a koncem roku 2000 bylo omezení platnosti tohoto zákona zrušeno úplně.
Prodlužování lustračního zákona dokonce odmítal podepsat i tehdejší prezident Václav Havel. Poslanecká sněmovna jeho veto však vždy přehlasovala. Lustrační zákon je kritizován jak v Česku, tak i v zahraničí. S jeho existencí vyjádřila nesouhlas dokonce i Rada Evropy. Mnohé nevinné a schopné lidi jsme tak po revoluci odstavili vlastně na doživotí od určitých pracovních činností. Stačil k tomu jeden důstojník, který se kdysi rozhodl někoho zaregistrovat. Přitom žádná faktická spolupráce nemusela ani existovat. A druzí zase vesele škodí a ubližují dál.
Přehled usnesení rady města Strakonice, kterými byla odsouhlasena spolupráce s Miloslavem Tuháčkem v oblasti poskytování právních služeb:
- Usnesení č. 0099/2014 z 5. jednání rady konané 10. prosince 2014
- Usnesení č. 0168/2014 z 6. jednání rady konané 17. prosince 2014
- Usnesení č. 0416/2015 z 11. jednání rady konané 4. března 2015
Poznámka: Jedná se pouze o smlouvy procházející radou města, ne teplárnou nebo pivovarem.
Foto 5: Přehled usnesení rady přijatých novým vedením města po říjnu 2014 týkající se poskytování právních služeb městu Miloslavem Tuháčkem
Karel Janský
Obsah fotografií: Foto 1 – Kniha Státní bezpečnosti, ve které je veden právník města Strakonice, teplárny, pivovaru a starosty Břetislava Hrdličky; foto 2 – Miloslav Tuháček ze Strakonic, alias krycí jméno „Cyklista“, ve svazku Státní bezpečnosti – přesné datum narození zakryto redakcí; foto 3 – Miloslav Tuháček ze Strakonic, alias krycí jméno „Cyklista“, ve svazku Státní bezpečnosti – druhý zespodu – přesné datum narození zakryto redakcí; foto 4 – Miloslav Tuháček ze Strakonic v registru EZO – evidence zájmových osob StB; foto 5 – Přehled usnesení rady přijatých novým vedením města po říjnu 2014 týkající se poskytování právních služeb městu Miloslavem Tuháčkem.
Autoři a zdroj fotografií: Foto 1 až 3 – svazky.cz; foto 4 – stbezo.info; foto 5 – strakonice.eu.