Zpět na úvodní stránku
Parta chlapů, která toho pro Strakonice vykonala hodně
9.5.2016. Šmidingerova knihovna Strakonice uspořádala ve Společenském sále ve spolupráci s Muzeem středního Pootaví besedu s tvůrci filmu o Strakonicích pod názvem „Strakonice dnes aneb veselé příhody z natáčení“. Akce se stala vyvrcholením přednáškové činnosti Jaroslava Landsingera – kameramana, regionálního filmového odborníka a strakonického historika. Jeho pořady „Jaroslav Landsinger uvádí…“ přitahovaly v posledním roce k tématu historie Strakonic publikum do pravidelně zaplněného sálu.
Veselé příhody z natáčení prozatím uzavřely celý cyklus uvedených přednášek. Pro závěrečný pořad si Jaroslav Landsinger přizval jako hosty tři nejvýznamnější spolupracovníky, kteří s ním vyrobili film „Strakonice dnes“ ve společnosti Batic film. On sám při jeho tvorbě zastával funkci kameramana a pořizoval zvukové záznamy. Touto partou vytvořený dokument (za spolupráce dalších osob) je ve Strakonicích dosud stále nejvýznamnějším uceleným filmovým přehledem o okresním městě a jeho okolí. Hosty pořadu byli spolutvůrci filmu Zdeněk Junek (režie, střih, scénář, kamera, produkce, montáž titulků, pilotáž letadla), Robert Malota (scénář, kamera, produkce) a Petr Záleský (průvodce filmem).
Foto 1: Zleva Jaroslav Landsinger, Petr Záleský, Zdeněk Junek a Robert Malota sledují promítanou ukázku z jejich filmu, po jejímž zhlédnutí budou vzpomínat na natáčení
Dokument měl premiéru ve strakonickém kině Oko 21. září 2010. Robert Malota na tu dobu zavzpomínal a uvedl příběh nevidomého hocha, který po skončení filmu řekl své mámě – volně reprodukováno: „Mami, já jsem ten film jenom slyšel, ale já si vlastně už ty Strakonice konečně dovedu představit“. Určitě to pro tvůrce filmu bylo jedno z nejkrásnějších vyznamenání.
Foto 2: Zleva Robert Malota, Jaroslav Landsinger, Zdeněk Junek a Petr Záleský se do povídání doslova ponořili, vzpomínali a nechybělo ani občasné vzájemné špičkování
Autoři z filmu pro besedu vybrali nejzajímavější pasáže, které divákům vždy nejdříve pustili, a poté k dané části zavzpomínali na veselé i neveselé příhody z natáčení. Tak například úvodní scéna filmu s vycházejícím sluncem nad Strakonicemi byla filmována z rozhledny Kbíl, stojící jihozápadně od Strakonic. Už tento úvodní snímek byl technicky a organizačně velmi náročný. Nejdříve totiž bylo nutné na počátku, v roce 2009, vytvořit model rozhledny v programu AutoCAD a za použití slunečního kalkulátoru vypočítat, kdy a kde bude slunce ve který okamžik roku.
Z uvedeného modelu vyplynulo, že natáčet hezký východ slunce nad Strakonicemi bylo možné v každém roce pouze zhruba od konce června do 12. července. V jiných dnech již slunce nevycházelo hezky v přímce rozhledna – Strakonice – slunce. Autoři filmu museli vstávat na natáčení vždy ve tři hodiny ráno, protože kolem čtvrté hodiny již slunce vycházelo. Natáčelo se dva roky a takových výjezdů uskutečnili asi sedm. Tak toto vše bylo nutné zohlednit a podstoupit jenom pro pořízení několikasekundového záběru v úvodu filmu. Natáčet skutečně kvalitní a profesionální film totiž není o tom, že kdokoliv vezme do ruky kameru, když má náhodou čas a jde točit – pod heslem „ono to nějak dopadne“.
Foto 3: Ředitelka Šmidingerovy knihovny děkuje pánům za návštěvu, příjemné povídání a předává jim jako poděkování ukázky ze strakonického pivovaru – zleva Jaroslav Landsinger, Andrea Karlovcová, Petr Záleský, Zdeněk Junek a Robert Malota
Film byl vyroben v 5 jazykových verzích (ČJ, AJ, NJ, RJ, holandština) a ve 3 titulkových verzích – (ČJ, AJ, NJ). Právě zde nastávaly velké technické komplikace, jelikož obraz musel být přesně tak dlouhý, aby se s ním daly sladit všechny jazykové verze filmu. Není totiž zrovna jednoduché stříhat film v pěti jazykových verzích, kdy mluvené komentáře mají v každém jazyce rozdílnou délku. Nejhorší je přitom němčina, u které bývá sloveso až na konci věty a proto je komplikované je krátit. Němčina bývá někdy i o 1/3 až 1/2 delší, než čeština.
Autoři filmu vzpomínali rovněž na záběry, které byly jak technicky, tak i fyzicky skutečně hodně náročné. Točilo se například z člunu s přimontovaným motorem na autobaterii, z hasičské plošiny ve výšce 39 metrů, z teplárenského komína o výšce 147,5 metru, ze kterého se kvůli vhodnému úhlu záběru muselo filmovat ráno i večer – na komín tedy lézt v jednom dni i dvakrát. K filmování posloužil také stavební výtah použitý při stavbě lávky přes řeku Otavu, žebřík, stavební jeřáb, letadlo, ale i horkovzdušný balón. Scénář se psal 2,5 roku a v té době se i pořizovaly nejrůznější záběry pro potřeby střihu filmu. Zvukové záběry se točily zvlášť mimo kameru na speciální audiozařízení opakovaně 5 až 6 x, než se daly použít. Film byl dokončen a vydán v roce 2010.
Foto 4: Zleva Jaroslav Landsinger, Zdeněk Junek, Petr Záleský a Robert Malota v kulisách strakonického hradu, který podtrhuje zájem této party o historii
Při filmování nastaly ovšem i vzácné chvíle, jako bylo třeba natáčení s nestorem strakonických dudáků Josefem Režným. Šlo přitom pravděpodobně o poslední natáčení s jeho hrou na dudy. Vzpomenuta byla i příhoda, kdy autoři filmu zvali pana Režného do hospody na pivo. On nejdříve nechtěl – co by tomu prý řekla manželka. Nakonec jít na pivo navrhl sám. Dali si jich hned několik v restauraci Splávek ve Strakonicích.
Vzpomenuty byly také nepříjemné události, jakou byla například ledvinová kolika Roberta Maloty při natáčení, utopení filmařské klapky – tu pomáhali zachraňovat náhodně projíždějící vodáci, zoufalé čekání až odplují mraky a vysvitne slunce. Odhaleny byly i některé filmařské fígle. Tak například průvodce filmem si někdy vypomáhal improvizovaným čtecím zařízením a záběry filmového průvodce letícího v letadle se natáčely na zemi.
Foto 5: Zleva Robert Malota, Zdeněk Junek, Jaroslav Landsinger a Petr Záleský v kulisách strakonického hradu, který podtrhuje zájem této party o historii
Mít zdokumentovanou historii a celkové představení současnosti je velmi důležité pro jakékoliv město. Jak pro místní obyvatele, aby mohli lépe nalézt sounáležitost se svým městem – především pak ti mladí, tak pro turisty a cizinecký ruch vůbec. Zapomenout nesmíme ani na ekonomiku města. Investoři a obchodníci si jistě najdou lépe cestu k městu, které mohou jednoduše a komplexně poznat v ucelených materiálech. Zde představený film „Strakonice dnes“ a dřívější kniha „Strakonice“ vydaná městem v roce 2007 tvoří ucelený propagační a informační materiál, který může Strakonicím kde kdo závidět. Klobouk dolů před jejich autory.
Pan Malota, Landsinger a Junek vzpomenuli rovněž na to, jak zachraňovali Strakonicím staré filmy tím, že je digitalizovali. A to jak filmy řekněme oficiální – z institucí, tak i ze soukromých sbírek a archivu Zbrojovky. Možná si někdo myslí, že vzácné jsou pouze materiály staré mnoho desítek let. Ano, ale úplně tak tomu není. Ve Strakonicích se totiž ztratily kroniky z období osmdesátých let minulého století a digitalizované filmy z té doby jsou tak pro Strakonice cennými dokumenty na dobu relativně nedávnou. Mimochodem, neví někdo ze čtenářů tohoto článku něco o těchto kronikách? Třeba z vyprávění apod. Byly by cennými dokumenty tehdejší doby, kdyby se je přece jenom ještě podařilo nalézt.
Foto 6: DVD s filmem „Strakonice dnes“ – scénář Robert Malota a Zdeněk Junek
Vzpomenuty byly i dřívější pořady spojené s promítáním starých filmů „Strakonice v proměnách času“ uskutečňované pod Mravenčí skálou, ale i cestopisný film „Strakonice“ z produkce přítomných autorů, který získal dokonce cenu poroty na filmovém festivalu Region Tour v Karlových Varech. Osmiminutový snímek přibližující historii a současnost města, jeho přírodu, památky i možnosti sportovního vyžití, uspěl v obtížné konkurenci dalších 84 filmů z celé České republiky. Film byl ještě natáčen ve starém formátu SD 4:3, scénář psal Robert Malota s manželkou Irenou, režie a kamery se ujal Zdeněk Junek. Následující film „Strakonice dnes“ je již natáčen ve formátu HD 16:9. Dokument Strakonice při 15. ročníku filmové přehlídky dokonce předstihl i filmy z dílny České televize a dalších renomovaných studií.
Foto 7: Venkovní obal na krabičku DVD filmu
I když na filmu a knize spolupracovalo samozřejmě více lidí, oba materiály mají jednoho hlavního duchovního otce a koordinátora. Tím je vystudovaný žurnalista na Univerzitě Karlově v Praze a bývalý ředitel Strakonické televize Robert Malota. A protože magazín iStrakonice.cz není primárně zpravodajským médiem, ale publicistickým a investigativním, učiňme zde poznámku z oblasti politiky. Jde o stejného Roberta Malotu, který ve městě postavil na nohy Strakonickou televizi, které se po volbách v roce 2014 dosti neurvale zmocnil František Christelbauer. Ten od svého nástupu do televize neustále snižuje její kvalitu a prestiž. Tuto problematiku si ale nechme pro další články o Strakonické televizi, které budou brzy následovat.
Foto 8: Vnitřní tištěný barevný booklet k DVD v pěti jazycích
DVD s filmem v krabičce doplňuje tištěný barevný booklet v pěti jazycích (ČJ, AJ, NJ, RJ, holandština) – s využitím přesných textů použitých ve filmu ve všech jazycích. Dokument je tak vhodný i pro použití k výuce cizích jazyků. Jeden jazyk si posluchač může pustit a překlad souběžně sledovat a kontrolovat na titulcích. Pustit si je možné celý film najednou v délce 1 hodiny a 15 minut, dále po kapitolách nebo pustit si jeho zkrácenou verzi.
Foto 9: Kniha Strakonice vydaná v roce 2007 městem Strakonice – odpovědný redaktor Robert Malota
Celá beseda se nesla v přátelské atmosféře, nechyběl ani humor a nakonec se dokonce Robert Malota dozvěděl i to, co ho velmi při besedě trápilo – chtěl totiž vědět, jak hrajeme na mistrovství světa hokej se Švédskem… Pro úplnost reportáže je nutné uvést, že nakonec Česko vyhrálo 4:2.
Nyní informace pro zájemce o koupi filmu. Prodává se na dvou různých nosičích. Formát DVD bude asi vyhovovat většině zájemců vlastnících DVD přehrávač nebo počítač. Na DVD nejde ovšem nahrát film v HD rozlišení. Zájemci o toto lepší rozlišení si mohou pořídit verzi filmu na disku Blu-ray. Samozřejmě, pokud vlastní příslušný přehrávač. Film na DVD za cenu 220 Kč je možné zakoupit v Městském informačním centru Strakonice, Velké náměstí 2, 386 21 Strakonice – tel.: 383 700 700, e-mail: infocentrum@strakonice.eu kde i poradí, jak si pořídit verzi na Blu-ray.
Karel Janský
Obsah fotografií: Foto 1 – Zleva Jaroslav Landsinger, Petr Záleský, Zdeněk Junek a Robert Malota sledují promítanou ukázku z jejich filmu, po jejímž zhlédnutí budou vzpomínat na natáčení; foto 2 – Zleva Robert Malota, Jaroslav Landsinger, Zdeněk Junek a Petr Záleský se do povídání doslova ponořili, vzpomínali a nechybělo ani občasné vzájemné špičkování; foto 3 – Ředitelka Šmidingerovy knihovny děkuje pánům za návštěvu, příjemné povídání a předává jim jako poděkování ukázky ze strakonického pivovaru – zleva Jaroslav Landsinger, Andrea Karlovcová, Petr Záleský, Zdeněk Junek a Robert Malota; foto 4 – Zleva Jaroslav Landsinger, Zdeněk Junek, Petr Záleský a Robert Malota v kulisách strakonického hradu, který podtrhuje zájem této party o historii; foto 5 – Zleva Robert Malota, Zdeněk Junek, Jaroslav Landsinger a Petr Záleský v kulisách strakonického hradu, který podtrhuje zájem této party o historii; foto 6 – DVD s filmem „Strakonice dnes“ – scénář Robert Malota a Zdeněk Junek; foto 7 – Venkovní obal na krabičku DVD filmu; foto 8 – Vnitřní tištěný barevný booklet k DVD v pěti jazycích; foto 9 – Kniha Strakonice vydaná v roce 2007 městem Strakonice – odpovědný redaktor Robert Malota.
Autoři a zdroj fotografií: Foto 1, 2, 4, 5 – Karel Janský; foto 3 – Josef Kouba; foto 6, 8 – Batic film; foto 9 – město Strakonice.