Zpět na úvodní stránku
Návod jak podojit strakonickou radnici
21.5.2016. Ve Strakonicích má vzniknout z bývalé přádelny Fezka multifunkční centrum s technologickým parkem, muzeem, společenskými prostory a snad i knihovnou, tanečním sálem, výstavními prostory,… Nápadů se v posledních týdnech vyrojila celá řada. Článek se nezabývá reálností a smyslem představ, k tomuto tématu připravujeme samostatný příspěvek. V krátkosti je ale třeba konstatovat, že budova bývalé přádelny by se měla zachránit a určitě by se pro ni mělo najít smysluplné využití. Otázkou ovšem zůstává, zda je současné vedení města schopné projekt úspěšně realizovat. Rovněž to, zda jimi podnikané kroky neženou město do velkého maléru, ze kterého se bude vzpamatovávat léta.
Foto 1: Stav přádelny bývalého Fezka v současné době
Předchozí a související články, stále aktuální:
- Krach projektu „Přádelna“, aneb jak by se žilo Strakonicím bez Hrdličky a Oberfalcera? Levněji!
- Přádelna svým vývojem směřuje spíše ke krachu a finanční ztrátě
- Přádelna jako hračka neschopných za velké peníze
- Návod jak podojit strakonickou radnici
- Beseda v Kulturním domě jen o přádelně? Zapomeňte, vše je jinak. Strakonické Veřejnosti dochází dech.
Současné vedení města se nyní spojuje s různými partnery, kteří mu mají pomoct realizovat projekt tzv. technologického centra a dalších aktivit v bývalé přádelně. Dnes se budeme věnovat jedné dílčí akci, která má za cíl opuštěný areál Fezka oživit. Radnice se spojila s firmou SMART DIALOG s.r.o., která jí s celým projektem pomáhá. Firma pro město již dokonce zpracovala studii vyhodnocující možnosti umístění technologického parku do objektu bývalé přádelny v ulici Na Dubovci pod názvem „Studie Technologického parku Strakonice“ za 86 000 Kč. Cenu za projekt prozradil zástupce firmy SMART DIALOG s.r.o. na setkání s občany města v Kulturním domě 18.5.2016.
Redakce iStrakonice.cz provedla recenzi výše uvedené studie. Na základě zpracované analýzy je možné konstatovat, že zaplacená cena za tuto studii je neadekvátní. Pohnutky firmy SMART DIALOG s.r.o. se dají pochopit. Když se najde někdo, kdo se nechá dobrovolně „podojit“ a zaplatí celkem za nic 86 000 Kč, tak proč toho nevyužít. Ovšem ze strany radnice, zaplatit takové peníze za něco, co se dá ohodnotit jako maximálně středoškolská seminární práce, to je zarážející. Pokud bude vedení města pokračovat ve svém trendu „placení skoro za nic“, mají se Strakonice skutečně na co těšit. Další studie má již stát kolem 4,5 mil. Kč a samotné přebudování přádelny může podle radního Oberfalcera přijít až na 400 mil. Kč. Strakonice se tak pouštějí se svými lidmi ve vedení města do hodně velkého hazardu!
Foto 2: Stav přádelny bývalého Fezka v současné době
Studie zakoupená radnicí má celkem 36 stran + přílohy. Její kompletní zveřejnění není na magazínu iStrakonice.cz, takový krok by měla učinit sama radnice, která byla objednavatelem předmětné studie. Redakce iStrakonice.cz doporučuje všem zájemcům o revitalizaci bývalé přádelny, aby učinili dostatečný nátlak na strakonickou radnici ve věci zveřejnění kompletní studie, na kterou nyní přinášíme naši recenzi. Podle nás, kdyby se zmíněných 86 000 Kč naházelo do řeky Otavy nebo Volyňky, tak pro město se bude jednat o naprosto stejný výsledek.
Jak již bylo zmíněno, „Studie Technologického parku Strakonice“ má 36 stran. Číslována je i titulní strana s názvem studie a adresou zpracovatele, včetně druhé strany s obsahem. Číslo má také poslední strana se dvěma odrážkami po 2 x 3 slovech (seznam příloh). Číslována je rovněž strana s úvodem, kde se čtenář seznámí v několika málo větách znovu s obsahem jednotlivých kapitol studie a s tím, že „Strakonice jsou tradičním regionálním průmyslovým centrem“ (celkem 17 řádků). Na čtyřech stranách studie jsou velké fotografie budov technologických center v jiných městech, což není problém i pro méně zdatného uživatele počítače najít si na internetu. Na dvou stranách (zaokrouhleno směrem dolů) se seznámíme se seznamem potencionálních partnerů projektu. Jde o popis 5 strakonických firem, 2 vysokých škol a 1 střední školy. Tedy o běžné informace, snadno dohledatelné na internetu. Čtenář se mimo jiné například dozví, že „Technická univerzita v Liberci vznikla 1.1.1995... z původní Vysoké školy strojní v Liberci, která byla založena v roce 1953“. Sečteno a podtrženo: 36 stran celkem – 10 stran o ničem = zbývá nám 26 stran za 86 000 Kč (nepočítáme-li přílohy). Podívejme se detailněji na jednotlivé zbývající strany studie.
Foto 3: Stav přádelny bývalého Fezka v současné době
Str. 4 – 5. Kapitola „Analýza – Identifikovaný problém a návrh jeho řešení“. Větší část kapitoly popisuje definice Ministerstva průmyslu a obchodu co se týká vědeckotechnických parků (VTP) a jeho funkcí – technologický park (TP), podnikatelský inkubátor (PI), centrum pro transfer technologií (CTI). I když vedení města operuje s tím, že revitalizovaná přádelna bude i zázemím pro začínající firmy, studie navrhuje žádat dotaci pouze na funkci technologického parku – i když v závorce je zmiňován VTP. Asi ale jde o chybné označení celého vědeckotechnického parku (VTP). K financování prý lze využít strukturální fondy, zejména Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Není zde uvedená žádná převratná informace, se kterou by nepomohl vyhledávač google.cz. Anebo na radnici jsou skutečně tak hloupí zaměstnanci, že tento dotační program neznají? Určitě ne!
Str. 5 – 9. Kapitola „Analýza – Vazby na nadřazené dokumenty“, vychází ze tří dokumentů. Dvou města Strakonice a jednoho krajského. Městské dokumenty byly vytvořeny ještě za předchozího vedení radnice. Jedná se o „Strategický plán rozvoje města Strakonice pro období 2010 – 2025“ (29 stran) a „Integrovaný plán rozvoje města Strakonice (deprivované zóny „Sídliště MÍR“), aktualizace dokumentu k 30.6.2009“ (80 stran). U krajského dokumentu jde o materiál „Jihočeský kraj. Krajská příloha k národní RIS 3 schválená zastupitelstvem Jihočeského kraje dne 26. 6. 2014“ (42 stran). Skutečně někdo nemohl vysvětlit vedení města, že tyto dokumenty se nachází zdarma na webu města Strakonice a webu Jihočeského kraje?
Ještě k předchozímu odstavci. Ve studii je čerpáno z výše uvedených dokumentů a podstatné části kapitoly jsou z těchto studií opsány – včetně dvou převzatých grafů! Celá kapitola je bezprecedentním vyhazováním peněz z rozpočtu města Strakonice. K čemu je městu platit například za opsanou SWOT analýzu Jihočeského kraje (str. 6 a 7), když pro revitalizaci přádelny by byla zapotřebí SWOT analýza města Strakonice? Potřebují Strakonice platit za celé opsané pasáže z dokumentů, které má město k dispozici úplně zadarmo? Chce to přitom pouze se s nimi seznámit naučit s nimi pracovat.
Foto 4: Stav přádelny bývalého Fezka v současné době
Pro nezasvěcené, SWOT analýza je metoda, pomocí které můžeme identifikovat silné a slabé stránky projektu a s realizací spojené příležitosti a hrozby. Pro přirovnání. Bude-li si zájemce chtít pěstovat zeleninu na zahrádce za domem, bude ho zajímat, jak kvalitní půdu mají v Dačicích, na opačném konci Jihočeského kraje? Asi ne. Použít SWOT analýzu Jihočeského kraje pro revitalizaci přádelny ve Strakonicích je tedy okrajovou informací – i když i s tou je dobré počítat v rámci širších vztahů. Nepoužít ale SWOT analýzu samotného města Strakonice a blízkého okolí, to je hazard.
Str. 9 – 11. Kapitoly „Analýza – Mezinárodní trendy budování VTP“ a „Analýza – Trendy v České republice“ (na 16 řádcích!). Neskutečné. Proč Strakonice vyhazují 86 000 Kč za informace, které jsou běžně a zdarma dostupné na internetu? Pět minut na webu a člověk se zdarma dozví mnohem více ucelenějších informací. Zde jsou některé příklady zajímavých dokumentů k řešené problematice, které jsou dostupné na internetu. Zdarma.
Co tak si najít na internetu třeba bakalářskou práci z Vysoké školy ekonomické Praha „Význam a rozmístění vědecko-technických parků v Evropě“ nebo diplomovou práci ze stejné školy „Role vědecko-technických parků ve světovém hospodářství“? Na Masarykově univerzitě v Brně zase vznikla diplomová práce „Role vědecko-technických parků v regionálním rozvoji“. Nebo co tak si vyhledat dokument Úřadu vlády České republiky „Národní inovační strategie ČR“? A co třeba vynikající publikace autora Pavla Švejdy a kolektivu „Vědeckotechnické parky v České republice“? Pokud by se chtělo vedení strakonické radnice ještě dále vzdělávat, posloužit jí může například materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy „Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky“ a materiál Jihočeské agentury pro podporu inovačního podnikání, o.p.s. „Regionální inovační strategie Jihočeského kraje“.
Foto 5: Stav přádelny bývalého Fezka v současné době
Str. 16 – 22. Kapitoly „Koncepce“, „Obsahové řešení“, „Stavební řešení“ a „Partnerství pro realizaci“. Jde o údaje a formulace, které jsou buďto obecně známé nebo neposkytují konkrétní a použitelné informace. Příklad ze str. 20:
„Z pohledu současných nároků je problémem pro průmyslové využití členění do pater a tudíž vyšší náklady na vnitropodnikovou logistiku. Pro jiné způsoby užití pak je objekt nedostatečně zateplený, a tudíž jeho provoz bude nehospodárný. Průmyslové, výrobní využití je tedy nevhodné. Díky umístění v širším centru ale je stavba použitelná pro oživení lokality na objekt se smíšeným multifunkčním využitím. Výhodou je i blízké umístění objektu Strakonického hradu“.
Nyní už za 86 000 Kč víme, že objekt je členěn do pater. Pro průmyslové využití bude v objektu zima. Pro jeho multifunkční využití v něm ale zima nebude? A co má společného s teplotou v objektu jeho umístění v širším centru, potažmo blízkost strakonického hradu? Úžasná je i následující věta, která zabere dva řádky, ale nedá se ani komentovat – nic konkrétního totiž neříká (str. 20): „Na objektu by měly být použity materiály, konstrukce a detaily naznačující účel objektu – tedy jeho zaměření na nové myšlenky, materiály a postupy a na nastupující podnikatelskou generaci“. Skutečně důležitou informací ve studii je i sdělení, že v blízkosti recepce musí být „bufet (jídelna)“.
Ještě k tomu občerstvení (str. 21): „Bude sloužit všem provozům v objektu. Usnadní interní komunikaci pracovníků zasídlených firem s vědomostmi z různých oborů, což může vést k novým inovačním myšlenkám“. Zde snad zbývá pouze dodat, že jistě bude potřeba vypracovat další studii, tak za 100 000 Kč. Ta by měla odpovědět na otázky typu – povede k novým inovačním myšlenkám u oběda spíše svíčková než nudle s mákem?
Zajímavou informací jsou údaje o předpokládaných nákladech na rekonstrukci přádelny. Studie na str. 21 tvrdí, že „je nutné počítat s částkou cca 80 až 100 mil. Kč“. Na str. 17 již bylo ale uvedeno, že půjde o částku „80 až 130 mil. Kč“. Desítky milionů sem tam – a to v jedné studii. Starosta Břetislav Hrdlička pro Český rozhlas České Budějovice uvedl, že počítají s částkou 150 milionů Kč (20.5.2016): „Počítali jsme náklady, základ vyjde až na 150 milionů. Teď hledáme způsoby, jak to zafinancovat.“. Proč starosta nepoužívá údaje ze studie, když už jí zaplatili a mají ji vypracovanou? Tak k čemu si ji pořizovali?
Radní Oberfalcer na besedě o přádelně (29.4.2016) připustil dokonce náklady až do výše 400 milionů Kč. Když už jsme u těch rozporů. Studie navrhuje do „některého z nižších pater“ umístit knihovnu. Starosta Břetislav Hrdlička by zase knihovnu rád viděl v nejhornějším patře (beseda o přádelně, 29.4.2016). Není podivné, že se investují tisíce a miliony Kč a nikdo pořádně neví do čeho a za co? Hlavně že nám studie na str. 21 říká, že: „Je nutné počítat s vybavením nábytkem, jelikož firmy preferují pronájem kanceláří včetně nábytku“…
Foto 6: Stav přádelny bývalého Fezka v současné době
Str. 25 – 28. Kapitola „Financování“. Její hodnocení by si vyžádalo neúměrně větší rozsah textu, než jaký je vhodný pro tento článek. Finanční nástin projektu ve studii uvedený má jistě reálný základ, jde ovšem o tak obecné pasáže textu, že by se daly použít prakticky pro jakýkoliv projekt v jakémkoliv regionu. Čtenář se z kapitoly přitom například nedozví, z jakých zdrojů bude město hradit 50 % nákladů na rekonstrukci budovy v případě poskytnutí dotace a 100 % nákladů v případě neposkytnutí dotace. Samotný provoz je až následná položka. Budou ale případní partneři projektu ze strany průmyslových podniků a dalších ochotni podílet se na celé rekonstrukci budovy? A jaký bude krizový scénář, pokud se nepodaří dotaci získat? Počítá někdo s tím, že trendem dnešní doby je spíše investovat do již existujících vědeckotechnických parků, než stavět nové?
Trochu zarážející je ve studii konstatování na str. 27, že: „Organizačně je vhodné založit společný podnik s majoritním vlastnictvím Města Strakonice a minoritním vlastnictvím Centra energeticky efektivních budov v Písku“. Celý projekt zatím stojí na vodě, ale už je navrhováno založení konkrétního společného podniku? Proč ne, ale pokud se ve studii se společným podnikem už takto počítá, proč toto není rozvedeno podrobněji? Není zároveň podivné, že společný podnik by se uzavíral s Centrem energeticky efektivních budov v Písku a ne s firmou RG Group, a.s., která ho provozuje? Má Centrum svou vlastní právní subjektivitu? Možná že není důvod se znepokojovat, ale ve Strakonicích dnešních dnů, kde některým lidem z vedení města nemůže člověk věřit obrazně řečeno ani pozdrav?
Str. 29 – 35. Kapitoly „Organizační zajištění“ a „Závěr“. Není trochu předčasné hovořit o tom, že například výkonný ředitel má mít řidičský průkaz skupiny B, že potřebuje připojení na internet a že by měl mít ochotu se učit? Je skutečně nyní důležité počítat s tím, že u pracovníka recepce je mít řidičský průkaz výhodou?
Str. 36. Kapitola „Seznam příloh“. Přílohy „Business model Canvas“ a „Výnosy a náklady TCSt“. Redakce iStrakonice.cz je prozatím nemá k dispozici. S jejich hodnocením se počítá po jejich získání a prostudování.
Zde předložený článek nehodnotí myšlenku připravovaného technologické centra a dalších aktivit v budově bývalé přádelny. Jde pouze o hodnocení studie, za kterou město Strakonice zaplatilo 86 000 Kč. Není určitě povinností města zveřejnit celou zde představenou studii včetně obou příloh. Pokud ale vedení města pořádá veřejné prezentace – anebo se jich účastní, bylo by férové dát lidem většinu dostupných podkladů? Revitalizace bývalé přádelny může být pro Strakonice zajímavým oživením. Prozatím ovšem snahy o vrácení budovy do života města budí rozpaky. Díky přístupu vedení města k dané problematice.
Součástí ceny 86 000 Kč by snad mělo být i předjednání s řídícími orgány příslušných Operačních programů Evropských fondů a prezentace zastupitelstvu města. Tak snad alespoň tyto aktivity budou pro město nějakým přínosem – pokud jsou skutečně součástí ceny studie.
Karel Janský
Obsah fotografií: Foto 1 až 6 – Stav přádelny bývalého Fezka v současné době.
Autoři a zdroj fotografií: Foto 1 až 6 – Karel Janský.