iStrakonice.cz - publicistika, investigace

Zpět na úvodní stránku

Přádelna svým vývojem směřuje spíše ke krachu a finanční ztrátě

25.12.2016. Podívejme se za pomoci dalších důkazů a faktů na to, proč projekt Přádelny zatím směřuje ke krachu a finanční ztrátě. Připomeňme si, že zastupitelé města na svém 11. zasedání dne 20.4.2016 schválili částku 4,5 milionů Kč na financování projektových a přípravných prací. Rada města pak na svém 55. jednání dne 20.7.2016 schválila uzavření smlouvy s firmou SMART DIALOG s.r.o. na zakázku pod názvem „Kompletní řízení zpracování podkladů pro financování projektu Technologický park Strakonice „Přádelna“ a konzultační podpora řídícímu výboru při realizaci projektu“ za 500 000 Kč bez DPH, tj. 605 000 Kč s DPH. Text smlouvy najdou čtenáři v registru smluv.

Foto 1: Ambiciózní projekt technologického parku Přádelna svým vývojem zatím směřuje spíše ke krachu

Předchozí a související články, stále aktuální:

• Krach projektu „Přádelna“, aneb jak by se žilo Strakonicím bez Hrdličky a Oberfalcera? Levněji!
• Přádelna svým vývojem směřuje spíše ke krachu a finanční ztrátě
• Přádelna jako hračka neschopných za velké peníze
• Návod jak podojit strakonickou radnici
• Beseda v Kulturním domě jen o přádelně? Zapomeňte, vše je jinak. Strakonické Veřejnosti dochází dech.

Částka schválená zastupitelstvem na pochybný projekt Přádelny je tedy 4,5 milionů Kč. Podle podkladů dodaných zastupitelům a dosavadního průběhu přípravných prací je čím dál tím více zřejmé, že asi půjde o peníze, lidově řečeno, „vyhozené oknem“. Upozorňuji čtenáře, že níže uvedený rozbor stavu přípravných prací na projektu Přádelny je napsán více odborně. Uvedený fakt je důležitý zejména proto, že tento článek má sloužit i jako podklad pro odbornou veřejnost a pro zastupitele města. V článku ale i pozorný laický čtenář jistě najde argumenty.

Ze všeho nejdříve se podívejme, kdo ze zastupitelů města je zodpovědný za schválení vydání částky 4,5 milionů Kč z městského rozpočtu na pochybný projekt Přádelny.

Spíše tvůrci současné strakonické politiky a projektu Přádelna
Strakonická veřejnost Břetislav Hrdlička	Strakonická veřejnost Rudolf Oberfalcer	Strakonická veřejnost Josef Zoch	Strakonická veřejnost Milan Jungvirt	Strakonická veřejnost František Christelbauer
Spíše přisluhovači a kolaboranti tvůrců strakonické politiky a projektu Přádelna
Strakonická veřejnost Pavel Zach	Strakonická veřejnost Jaroslav Horejš	KSČM Milada Vlasáková	KSČM Tomáš Bernard	Volba pro město Josef Štrébl
Dříve ANO 2011 Jan Svoboda	Dříve ANO 2011 Josef Moučka	ČSSD Josef Eigner

Foto 2: Zastupitelé města Strakonice, kteří na 11. zasedání zastupitelstva konaného dne 20.4.2016 zvedli v hlasování u bodu číslo 15 ruku „PRO“ vydání 4,5 milionů Kč na projekt Přádelny

Nyní se podívejme na některé další konkrétní důkazy a fakta, proč Přádelna svým vývojem směřuje spíše ke krachu a finanční ztrátě a proč je získání dotace téměř nereálné:

1. Město Strakonice (dále jen město) podepsalo dne 10.8.2016 pod č.j.: 2016-00406 smlouvu o dílo se společností SMART DIALOG s.r.o. I když je v registru smluv na internetu zveřejněný název smlouvy[i], ve vlastní smlouvě její tvůrci název jaksi „opomněli“ uvést. Jde o jeden z důkazů amatérského přístupu vedení města, vzniklého po komunálních volbách v roce 2014. Amatérský přístup je znát také v dalším textu předmětné smlouvy.
2. Podle smlouvy chce město získat na Přádelnu dotaci prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost – Služby infrastruktury – Výzva III. Uvedená výzva byla vyhlášena 11.2016, zahájení přijímání žádostí začne 1.2.2017 a ukončení příjmu žádostí skončí 28.4.2017. Podle smlouvy ale musí dodavatel odevzdat městu zpracovanou žádost do 28.2.2017. Jde tedy o nepromyšlený krok města, protože tzv. Řídicí orgán může kdykoliv zastavit příjem žádostí v případě převisu požadovaných dotací již od 15.2.2017. Lidově řečeno, „Kdo dřív přijde, ten dřív bere“. Může se tedy stát, že až město obdrží zpracovanou žádost, dotace již bude vyčerpaná.
3. Při přidělování dotace budou upřednostňovány okresy, které mají podíl nezaměstnaných osob vyšší, než je průměrný podíl za celou Českou republiku v říjnu 2016 – tedy nad 5,0 %. Okres Strakonice je tak v rámci výzvy v nevýhodě, protože měl v říjnu 2016 podíl nezaměstnaných osob 4,5 %. Mimochodem, v České republice v té době splňovalo podmínku dotace 30 okresů (!). Tři další okresy měly rovných 5,0 % nezaměstnaných, byly tedy na hranici podmínek.
4. Cílem zvoleného operačního programu je zvýšit intenzitu a účinnost spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích. Je určen spíše pro zkvalitnění již realizovaných projektů než pro zakládání nových, jako se tomu děje ve Strakonicích.
5. Město Strakonice se nemůže v rámci dotace ucházet o podporované aktivity „Provozování inovační infrastruktury“ a „Rozšíření prostor inovační infrastruktury, pořízení nového vybavení a zlepšení kapacit pro společné využívání technologií“. Ty jsou určeny pro již provozované aktivity. Na zbývající aktivitu „Výstavba nové sdílené inovační infrastruktury“ zase Strakonice nejspíše nedosáhnou, protože by musely prokázat nedostatek vhodné stávající výzkumné nebo inovační infrastruktury pro podnikatelské subjekty ve svém regionu. A například firma Adient Strakonice s.r.o. (dříve JOHNSON CONTROLS FABRICS STRAKONICE s.r.o.) již má své výzkumné centrum, stejně jako i jiné firmy. Navíc podobné technologické centrum je „za rohem“ v Písku.
6. Dotaci nelze získat na základní výzkum a na výuku v rámci vzdělávacích aktivit vysokých škol.
7. Poskytovatelem dotace sledované tzv. indikátory, nebo-li ukazatele (slouží pro monitorování průběhu a výsledku realizace projektů), jsou v tomto dotačním titulu pro Strakonice prakticky nedosažitelné[ii].
8. Nyní něco ještě více odborného. Musí se jednat o výzkumnou infrastrukturu splňující definici uvedenou v čl. 2 bodě 91[iii] a/nebo organizace pro výzkum a šíření znalostí splňující definici uvedenou v čl. 2 bodě 83[iv] Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (pro režim nezakládající veřejnou podporu). Z důvodu vysoké odbornosti těchto bodů jsou zmíněné body konkretizovány v tomto článku až na konci pod čarou. Jednoduše ale řečeno, sem se skutečně neschová knihovna, výstavní galerie, taneční sál nebo muzeum motorek, což bylo součástí uvažování Strakonické Veřejnosti.
9. Do termínu podání žádosti není reálné stanovit a definovat přesné typy strojů a jiného zařízení nezbytného pro vybavení inovační infrastruktury, stanovit nutnost pořízení patentů, licencí, know-how, softwaru a popsat provozní náklady, služby poradců, expertů, studie, školení, semináře, workshopy, propagace, apod. Nejdříve je vždy zapotřebí stanovit konkrétní ideové zaměření technologického parku a až poté pracovat na detailech projektu.
10. Mezi položkami nezařaditelnými mezi způsobilé výdaje jsou i výdaje spojené s administrací projektů – takové výdaje jdou k tíži města.
11. Dotace bude úspěšným žadatelům proplácena až ex-post na základě předložených dokladů. Předpokladem získání dotace je tak počáteční plné předfinancování výdajů projektu (nebo ucelené etapy – fáze projektu) z vlastních zdrojů příjemce. Financování projektu městem by tedy muselo být realizováno získáním značně vysokých půjček z bankovních ústavů. Mimo získanou dotaci by šlo navíc o jistou spoluúčast města ve výši 25 až 50 %. Dotace by přitom mohla navíc dosáhnout výše pouze 5 až 150 milionů Kč. Pokud ale na revitalizaci Přádelny použijeme střízlivý odhad, reálná potřeba nákladů může být až kolem 400 milionů Kč, anebo i více. Pokud Strakonická Veřejnost zaváže město k takovým finančním částkám, může jít pro město o doslovnou sebevraždu. Spíše pro odborníky je třeba dále i uvést, že pro tuto dotaci není možné použít tzv. křížového financování. Kde by tedy vzalo město finance v řádech stovek milionů Kč?
12. Příjemce je povinen umožnit přístup k výzkumné infrastruktuře více uživatelům za transparentních a nediskriminačních podmínek. Ve Strakonicích ještě není nic konkrétně domluveno a lze jenom těžko předpokládat, že nějaké firmy či školy budou jen tak lehce chtít poskytovat jimi využívané zařízení dalším subjektům, když je budou například spolufinancovat.
13. Město bude muset udržet projekt v chodu alespoň pět let, aby nemuselo dotaci vracet. Pokud ale projekt nevyjde, pět let udržitelnosti a placení nefungující infrastruktury může město potopit ke dnu.
14. Město musí doložit reálnou spolupráci s vysokou školou.
15. Součástí žádosti musí být Finanční analýza investice a Ekonomická analýza investice (město tuto analýzu z nepochopitelných důvodů do smlouvy konkrétně nezařadilo). To jsou v případě Přádelny téměř nesplnitelné podmínky. Zejména v době, kdy město nemá kromě obecných proklamací tušení, co by v technologickém parku či centru mělo být konkrétně provozováno. Problematická je i podmínka, že finanční zdraví žadatele nesmí být podle stanovené metodiky nižší než 5 bodů. V případě Strakonic totiž jde o nově zřízenou firmu „s.r.o.“ bez majetku.
16. Město v celém projektu vystupuje jako negramotný a nesvéprávný účastník. To proto, že není ani schopno jednat samostatně a na odborné úrovni. Konkrétněji řečeno, schopni jednat samostatně a odborně nejsou starosta Břetislav Hrdlička a radní Rudolf Oberfalcer. I zpracování zásadních dokumentů důležitých pro uzavření smluv se spolupracujícími podniky za ně totiž musí vytvořit najatá firma.
17. Nevěrohodně působí i fakt, že by město mělo ještě časový prostor k detailnímu prověření podkladů předaných najatou firmou. A to v době mezi odevzdáním zpracované přihlášky firmou (28.2.2017) a mezi vlastním odevzdáním žádosti o dotaci (maximálně do 28.4.2017). Neschopnost města dosahuje takových rozměrů, že najatá firma místo města dojednává dokonce smlouvu s vysokou školou a projednává podmínky spolupráce mezi městem a podniky. Nejde tedy pouze o zpracování podkladových materiálů pro žádost o dotaci najatou firmou, jde i o uskutečňování vlastních jednání k domluvení spolupráce místo města. Město toho pravděpodobně samo není schopno.
18. Do podání žádosti musí mít město platné územní rozhodnutí a stavební povolení. Jak ale může město uvedené mít, když dosud ani neví, jak by měl technologický park fungovat?
19. U projektů s dotací 50 milionů Kč a více musí být ze strany příjemce poskytnuta garance udržitelnosti na částku odpovídající přiznané výši dotace, a to ve formě zřízení zástavního práva k nemovitosti nebo zřízení záruky bonitního ručitele, anebo zřízení bankovní záruky. S platností po celou dobu udržitelnosti. Zde se nachází jedno z největších rizik projektu. Město se totiž ve smlouvě se zpracovatelem žádosti o dotaci zavázalo, že doloží způsob „financování projektu, a to i v době udržitelnosti“. Jak to ale může město splnit, když samo neví, kde na projekt vezme peníze – a to jak na část pokrytou dotací, tak i na část dotací nepokrytou (!). Uvedené by navíc muselo schválit zastupitelstvo, které se již do odevzdání žádosti zpracovatelskou firmou nemá, podle webu města, sejít. Nejbližší jednání je naplánováno až na 8.3.2017.
20. Město se zavázalo dodat najaté firmě doklad v tomto bodě: „Dokumenty prokazující zajištění externího financování projektu – zajištění financování výdajů na realizaci projektu včetně DPH (doklad prokazující financování minimálně 60% celkových výdajů projektu). Zhotovitel může na výzvu objednatele zprostředkovat jednání k tomuto zajištění financování.“. Je zřejmé, že město uvedený doklad dodat nemůže, požadavek je navíc nesmyslný, protože podle bodu 19 tohoto článku musí město zajistit 100 % výdajů na projekt (a ne 60 %), navíc po dobu i pěti let po dokončení projektu v tzv. době udržitelnosti.
21. Najatá firma musí dát městu žádost ke kontrole nejpozději 14 dnů před termínem odevzdání (ve smlouvě uvedené „Nejdéle 14 dní před dnem odevzdání“ je nesmysl). Otázkou zůstává, zda potom čas několika mála dnů bude stačit k tomu, aby najatá firma zapracovala do žádosti o dotaci i případné připomínky města.
22. Asi nejsplnitelnějším bodem smlouvy mezi městem a najatou firmou je bod 5.5. Praví se v něm, že „Objednatel není povinen licenci využít“. Připravovaný projekt Přádelny se totiž nejspíše skutečně realizovat nebude a jediné co smlouva přinese je to, že město bude sčítat a platit škody. Možná i po dobu několika desítek let.

Hodnocení smlouvy a projektu v tomto článku nepočítá s možností prodeje projektu Přádelny cizí firmě ani s realizací projektu jinou firmou, než tou, kterou vlastní město. Vedení se ale stejně o těchto možnostech nikdy nezmínilo.

Karel Janský

Obsah fotografií: Foto 1 – Ambiciózní projekt technologického parku Přádelna svým vývojem zatím směřuje spíše ke krachu; foto 2 – Zastupitelé města Strakonice, kteří na 11. zasedání zastupitelstva konaného dne 20.4.2016 zvedli v hlasování u bodu číslo 15 ruku „PRO“ vydání 4,5 milionů Kč na projekt Přádelny.

Autoři a zdroj fotografií: Foto 1 – Karel Janský; foto 2 – Volební fotografie politických stran.

[i] „Zpracování podkladů pro financování projektu Technologického parku „Přádelna“ ve Strakonicích a konzultační podpora řídícímu výboru při realizaci projektu“.

[ii] Povinné k výběru (monitorovací): Počet rychle rostoucích firem nově umístěných v inovační infrastruktuře, počet podniků využívajících podpůrné služby inovační infrastruktury, počet nových výzkumných pracovníků v podporovaných subjektech, počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV – ženy, počet podniků spolupracujících s výzkumnými institucemi, počet výzkumných organizací spolupracujících s firmami, počet nově vzniklých a modernizovaných inovačních infrastruktur. Povinné k naplnění (závazné): Podpořená plocha určená pro provoz inovační infrastruktury v m², zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity v m².

[iii] (91) „Výzkumnou infrastrukturou“ se rozumí zařízení, zdroje a související služby, které vědecká obec využívá k provádění výzkumu v příslušných oborech, zahrnující vědecké vybavení a výzkumný materiál, zdroje založené na znalostech, například sbírky, archivy a strukturované vědecké informace, infrastruktury informačních a komunikačních technologií, například sítě GRID, počítačové a programové vybavení, komunikační prostředky, jakož i veškeré další prvky jedinečné povahy, které jsou nezbytné k provádění výzkumu. Tyto infrastruktury se mohou nacházet na jednom místě nebo mohou být „rozmístěné“ v rámci sítě (organizovaná síť zdrojů) v souladu s čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC).

[iv] (83) „Organizací pro výzkum a šíření znalostí“ se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodyňské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výsledkům, jichž dosáhl.

Zpět na úvodní stránku